28. kapitola

4. března 2008 v 1:16 | Sapfó |  Bludička v temnotách
Jsem to ale lenora líná! Opět jsem to po sobě nečetla...=D Jdu na kutě... Sice mám zítra školu až od dvou, ale spát se stejně musí, že?;o))

Takže přeji hezké počteníčko a omluvte ty chybky... Snad si najdu čas a případné omyly opravím!

S úsměvem na rtech běžela mladá dívka prosvětlenou chodbou. Vlasy za ní vlály a házely odlesky na kolemjdoucí, kteří se za ní nejednou otočili. Nebyli zvyklí, aby tu někdo pobíhal jako malé dítě. Spěšně uhýbala mladé čarodějce se dvěma taškami, a ve chvíli, kdy se za ní otáčela, aby se ujistila, jestli ji nesrazila, vrazila do někoho jiného. Zapotácela se, ale v mžiku se vzpamatovala.
"Dávejte si pozor na cestu," uslyšela totiž povýšeně před sebou. Podívala se na zdroj tohoto nepříjemného hlasu. Stál před ní starší muž s blonďatými loknami, vlasy byly tak světlé, až se ho podezřívala, že mu z hlavy roste stříbro. Pozvedl světlé obočí a zadíval se přísným výrazem na stále zkoprnělou Edith, která si ho stále jen prohlížela. Jemné rysy a vznešený postoj prozrazovaly, že to bude někdo důležitý.
"Omlouvám se… nechtěla jsem," vykoktala z rozčilení a na tváři se pokusila o mírný úsměv. Jen pokýval hlavou a rudovláska se raději znovu dala do chůze. Tentokrát už neběžela.
***
"Jamesi?" strčila hlavu do dveří mužovy kanceláře. Nikdo neodpovídal, tak otevřela dveře dokořán. Zahlédla jen tmavou čupřinu, která se bleskově přibližovala z druhé strany kanceláře s dychtivým výrazem ve tváři.
"Tak co? Celý den tu čekám jako na trní!"
"Mám to, jsem tam!" vykřikla radostně a oči jí malinko zvlhly. Teprve teď si uvědomila, že vlastně dostala onu vytouženou práci bystrozorky.
"Já to věděl. Říkal jsem ti to!" vykřikl James. Se smíchem vzal Ed do náručí a otočil se s ní kolem své osy. Když ji tak držel, vtiskl jí něžný polibek na rty. Položil ji zpátky na zem, ale ona se od něj nechtěla odtrhnout, náhlá blízkost se jí líbila, proto mu obtočila ruce kolem krku a zadívala se mu do očí. Chvilku tam tak postávali a občas se s přivřenými víčky políbili, když do kanceláře vtrhla žena středních let s přísným výrazem ve tváři. Odskočili od sebe, ani se na sebe nepodívali, Ed jen hypnotizovala zem, na které vytvářela jednou nohou různorodé obrazce a James teď rozmlouval s jeho šéfovou.
"Jamesi, pan Malfoy tu nechal tyto papíry k prostudování. Prý Vám je zapomněl dát. Přečtěte si to a napište k tomu nějaké poznámky, pak to spolu probereme," promlouvala k tmavovlasému muži starší čarodějka zpoza svých brýlí.
"Jistě, paní Smootherová," odvětil zdánlivě klidně James.
"To bude jistě slečna Valiková," usmála se už o mnoho přívětivěji k Edith, která jen nevěřícně vzhlédla k čarodějce. "Moc jsem o Vás slyšela," kývala hlavou. "Těší mě, že Vás konečně poznávám. James o Vás hodně vypráví," pokračovala dál a Ed byla u vytržení. Stále se dívala na čarodějnou úřednici a nezmohla se na slovo, a kdyby jen koutkem oka pohlédla Jamesovým směrem, zjistila by, že má na práci téměř to samé jako ona před chvílí. Nakonec se zmohla jen na pouhé: "Také mě těší, že Vás poznávám, paní Smootherová."
"No, nebudu Vás rušit," mrkla na Edith a otočila se k odchodu, mezi dveřmi se však ještě zastavila. "Ale Jamesi, doufám, že už máte práci hotovou," otočila se k němu se zvednutým ukazováčkem. James začal zuřivě kývat hlavou, což doplnil pouhým: "Jistě."
Když za sebou šéfka zavřela dveře, Ed se musela začít hlasitě smát. James ji provrtal varovným pohledem, který ovšem nebyl vůbec platný. Aby rudovlásku umlčel, musel ji políbit. Když se od sebe odtrhli, s nevadnoucím úsměvem se Ed zeptala: "Drahoušku, ty si o mně povídáš se šéfovou?"
"Hm, no… víš." Na takovou odpověď se musela opět začít smát. "Dobrá, dobrá. Ona dokáže z člověka dostat i druh dřeva jeho hůlky. Prostě jsem se s ní chtě nechtě docela spřátelil," začervenal se a při pokusu o úsměv si skousl dolní ret.
"Jistě," papouškovala po něm a pohupovala hlavou přesně tak, jako James před malou chvilkou. Ten ji na oplátku štípnul do boku, až smíchy vyjekla, mírně ho praštila do ramen, kolem kterých měla stále omotané paže. Po chvilce relativního klidu se se širokým úsměvem musela zeptat na to, co ji zajímalo nejvíc: "Co to překvapení?"
"A slečno bystrozorko, už Vám někdy někdo řekl, že jste neuvěřitelně zvědavá?"
"Ani byste netušil, kolikrát už jsem ta slova slyšela… hlavně od Vás, pane diplomate," nadhazovala s nevinným výrazem a hlavou ukloněnou ke straně. Našpulila rty a svou otázku zopakovala. Odpovědi se jí nedostalo, James ji pustil a začal se přehrabovat v šuplících svého starožitně vzhlížejícího stolu, aby pergamen, který hledal, našel na jeho desce.
"Tady to je!" zvolal po několika okamžicích a s vítězným výrazem třímal několik listů v pravé ruce.
"Tak už mi řekni, co to je!" žadonila a házela psí oči.
"Je to překvapení dvojího druhu. První část jsou lístky na ples, na který dorazí i… Ramsey," zubil se na ni a díval se do jejích dvou vykulených smaragdů.
"Proč mi to ten bídák nenapsal?" čertila se.
"Nech mě to dopovědět, pak ti to vysvětlím," sepjal ruce a zapoulel čokoládovýma očima.
"Dobrá, promiň. Povídej dál," usadila se do křesla, aby si k ní James mohl přidřepnout.
"Ta druhá část se týká zbytku víkendu, ehm…" nervózně si odkašlal. "Totiž… pokud ho se mnou budeš chtít strávit v letním sídle rodiny Blacků, které zdědil můj otec po svém kmotrovi. Sice už není tak úplně léto, ale ono je tam krásně celoročně," vycenil řadu bílých zubů.
"Páni… to… já, určitě! Ani mě nenapadlo, že by to mohlo být něco takového," rozzářila se mladá dívka a vrhla se svému společníkovi kolem ramen.
"A teď mi ale vysvětli toho Ramseyho," zamumlala do Jamesova ramene.
"Vždyť víš, že pracujeme na stejných odborech. Tedy zatím… Vlastně jsem s ním celkem v kontaktu od toho summitu. Určitě ti říkal, že dostal místo tady na ministerstvu." Souhlasně pokývala hlavou s očima stále visícíma na muži. "Tak už přijede napořád!"
"Ne! To je úžasné, proč mi to ale nenapsal?"
"Dohodli jsme se spolu, že ti to řeknu, až tě budu zvát na ples ministerstva. Taková vhodná příležitost, aby ses těšila ještě víc," podrbal se ve vlasech.
"Dobře, odpouštím vám! Ale stejně si myslím, že jste se na mě domlouvali!"
"Jenom trošičku," ukazoval nepatrnou mezeru mezi ukazováčkem a palcem levé ruky. Se smíchem ho do ní plácla.
"Stejně je to krásný dáreček," uchechtla se ještě a svalila se zpátky do křesla.
"Jsem rád, že se ti líbí. Jen ještě jedna věc, ten ples bude maškarní. Ministr se v tom celkem vyžívá," zazubil se.
"A za co půjdeme?"
"To vymyslíme, ne? Třeba nějaká slavná dvojice minulosti," mrkl na ni.
"Třeba tvůj táta s mámou," zubila se.
"Máš moc červené vlasy."
"A ty nemáš zelené oči, jsme si kvit," vyplázla na něj jazyk.
"Taky bychom mohli jít za…" zbytek věty už neslyšela. Najednou se jí zatmělo před očima a viděla jen tmu. Černou prázdnotu, nic víc, nic míň. Rozhlížela se kolem, ale nedělo se nic, až po chvíli zahlédla kruh tvořený tmavě zahalenými postavami. Vztáhla k podivné skupince ruku, která teď byla nepřirozeně bílá, nevšímali si jí, všichni byli otočení zády…
"Ed," slyšela volat z dálky. Otočila se po hlase, ale nikoho nezahlédla. Vydala se k tajemným postavám. Když se blížila, uslyšela znovu volat svoje jméno a propadla se zpátky do nicoty.
"Ed! Ed, zlato! Co je ti?" třásl s ní James. Dívka se neprobírala, ať dělal co dělal, držel ji v náručí, do níž se mu před malou chvílí sesula a lomcoval s ní. Po několika málo okamžicích, které se mu zdály jako věčnost, se probrala. Nejdřív rozlepila jedno oko a vzápětí i to druhé. Zamrkala na svého přítele a se slabě zdviženými koutky zašeptala: "Co se stalo? Kde jsem to byla?"
"Můj bože," vydechl. "Měl jsem hrozný strach, najednou jsi omdlela. Jen tak, z ničeho nic. Počkej moment, donesu ti vodu," usadil ji pohodlně zpět do křesla a odběhl pryč. Edith mezitím přemýšlela o vidění, které právě měla. Neměla ani potuchy, co to mohlo být.
Když doběhl James, s povděkem přijala nabízenou sklenici vody.
"Je ti líp?" ptal se starostlivě.
"Už ano, díky."
"Bylo to takhle zničehonic, nebo ti bylo špatně už předtím?"
"Malinko mě pobolívala hlava už od odpoledne. To bude vyčerpáním," přiznala velice neochotně. "Asi bych měla jít domů."
"Dobrá, půjdeme."
"Nemusíš chodit se mnou, zvládnu to sama. Jistě máš ještě práci."
"Všechno už jsem udělal. Nediskutuj, jdeš pěkně se mnou," James zněl najednou stejně autoritativně jako hlas jeho šéfky.
"Okey, nebudu se s tebou hádat," přivřela oči, a i když si to nechtěla přiznat, Jamesovo rameno se jí nakonec vcelku hodilo.
Když se společně přemístili do Godrikova Dolu, mladý ochránce dovedl svou dívku do jejího pokoje, kde ji láskyplně uložil a i přes její protesty se o ni do noci staral.
"Víš, že jsme nedořešili ty kostýmy?" dostala ze sebe poslední větu, než usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naiad Naiad | Web | 4. března 2008 v 15:15 | Reagovat

Tak teď jsem první :-D Kapitola moc hezká, i když to vidění nebo jak bych to měla nazvat, bylo dost zvláštní. Vůbec nevím, co si o tom mám myslet... ale předpokládám, že to někdy vysvětlíš... jinak James je prostě zlatíčko :-) Je prostě úžasný :-) A hrozně se těším na ten ples a hlavně na to, co si ti dva vezmou na sebe :-)

2 Jenn Jenn | Web | 5. března 2008 v 20:06 | Reagovat

Musím pochválit, jakožto malý špunt ti tu vlastně nemám co vytknout. :o) Bylo to moc hezky napsané, a jsem velmi zvědavá na ten ples :o) Doufám, že brzo přibude kapitola. :o)

3 Jenn Jenn | Web | 6. března 2008 v 18:56 | Reagovat

Chtěla bych tě poprosit, zda by jsi mi tedy pomohla aspon s počátky ovládání na Photoshopu... Mám ho sice jen na třicet dní :( , ale stejně bych ti byla nesmírně vděčná... Když by jsi byla tak laskavá, ozvi se mi prosím na 296-438-188

4 Básnířka S. Básnířka S. | 7. března 2008 v 2:06 | Reagovat

Naiad: Já čumím jak umím=o)) Vidění jsou vždycky zvláštní;o))) Tak snad to rozpleteme brzy!=D Jo ples... k tomu se dostaneme taky;o) Ale je až na konci týdne, který teprve začal=D

Jenn: Prosím tě;o) Kapitolka tu bude dřív, než si přečteš odpověď (slovy Abigail=o))... S tím photoshopem snad vyřešeno;o) Kdykoli napiš - a když nebudu odpovídat, bombarduj... prostě mi to blbne=o/

5 Igino Igino | E-mail | Web | 14. března 2012 v 20:46 | Reagovat

Tady je to velmi zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama