26. kapitola

24. února 2008 v 1:09 | Sapfó |  Bludička v temnotách
Omluvuju se, že je to tak pozdě, ale švagr mi okupoval comp a pak tu mám taky to naše malé čertisko, které chtělo celý den jen dělat blbiny s tetóu, takže mě ani Hyly (notebook) nezachránila...=o)) Ke všemu ten milovaný manžel mé sestry překročil měsíční limit pro stahování, takže jsem teď na tom hůř, než kdybychom jeli přes modem...=D
P.S. Ta povídka se zvrhla! Sama od sebe, nekecám=o))) Žije si vlastním životem a já s tím už asi nic neudělám=D Takže je to trošku kratší, páč se mi to tak hodilo do krámu...=D
A taky už jsem až moc utahaná na to, abych to po sobě četla, takže... ty překlepy, opakující se slova a (nedej bože) hrubky omluvte!;o)

Jemně ji položil do žlutě povlečené postele a pohladil ji po vlasech. Díval se na ni několik minut, měla nepřítomný výraz, jako by ani nevěděla, co se děje.
"Co se stalo?" To už se na něj zadívala, ale vzápětí oči opět sklopila a povzdechla si.
"Ty ho taky znáš? Všichni ho znají."
"Koho?"
"Petera."
"Petera?" opakoval po ní.
"Cadogana Fiehta..."
Odmlčel se, nevěděl, co říct, nakonec ale přiznal: "Znám ho dobře."
"Věděl jsi to?"
"Co tím myslíš?"
"Chtěla bych vědět, jestli jsi věděl, tak jako tvůj otec, co udělal," poulela na něj své dva zelené drahokamy, teď zčervenalé pláčem. James uhnul pohledem k francouzským dveřím, ale po chvilce nakonec odpověděl: "Něco jsem zaslechl. Nejsem ale zrovna ten, s kým bys to měla probírat."
"A s kým to mám sakra probrat? Tvůj otec se mnou na tohle téma mluvit nechce, ty zjevně taky ne… A jeho jsem dneska poslala k čertu už napořád!" při poslední větě spustila hlavu do nadýchaných polštářů a zadívala se na nebesa. James se zvedl, pochopil, že by ji měl prozatím nechat na pokoji. Na půli cesty k východu se však ještě otočil a pronesl ke zdánlivě neposlouchající rudovlásce několik málo vět: "Jen jsem občas něco slyšel z rozhovoru našich, pořád si myslí, že jsem malý kluk, nic mi neřeknou. Otec mluvil taky o Smrtijedech, co jsou stále v Azkabanu, trošku mě pak zarazilo, když jsi o nich začala taky. Chtěl bych ti pomoct, ani nevíš! Bohužel ale nevím jak. Ty jsi mi taky moc neřekla, nevím, co přesně se mezi tebou a Cadem odehrálo."
"Cadem?!" zvedla se z postele a došla k Jamesovi.
"Nějakou dobu u nás bydlel. Je příbuzný s mámou. Ale od té doby, co se vrátil z Čech se tu neukázal. Ani na tu jeho slavnou svatbu nás nepozval. Nechápu, co se přihodilo, že se vrátil k otci."
Těch několik málo vět, které jí teď James sdělil jí naprosto uzemnilo. S očima vytřeštěnýma a pusou pootevřenou zírala na vysokého muže před sebou. Nemohla uvěřit tomu, co jí právě sdělil.
"Počkej, počkej!" zvolala z posledních sil chytila Jamese a odtáhla ho zpátky k lůžku.
"Jeho otec byl Smrtijed, že?"
"Nikdy mu to nedokázali."
"Proč od něj odešel?"
"Starý Fieht podle něj utrápil jeho matku. Nikdy s ním už nechtěl mít nic společného."
"Jak je vidět, tak to byly jen žvásty," odfrkla si Edith a zkřivila obličej do podivné grimasy a pohodila rukou. Vtom se v malém krbu naproti postele rozplápolal hřejivý oheň.
"Jak jsi to udělala? Teda bez hůlky…"
"Nevím, občas se mi to stane. Asi vílí předci," nakrčila ramena a dívala se stejným směrem jako její společník, totiž k ohni.
"O tom jsem nikdy neslyšel."
"To já také ne, ale jinak si to vysvětlit nedokážu. Vlastně většinu kouzel zvládám bez hůlky. Jen do těch těžších jsem se zatím nepouštěla."
"To ano, to teta také dovede, i když jen s těmi nejzákladnějšími kouzly. Ale nikdy jsem od ní neslyšel, že by bezděčně vzplál oheň, když se na to nesoustředila!"
"Já to raději neřeším, občas je lepší nevědět," mrkla na něj.
Jako by úplně zapomněla na předcházející rozhovor, stočila se do klubíčka a položila Jamesovi hlavu do klína. Ten ji hladil po zádech a sem tam se k ní sklonil a políbil ji do vlasů. Pomalu usínala, ale těsně před tím, než propadla říši snů, tiše se zeptala: "Říkal jsi, že je ženatý?"
"Ano," zašeptal potichu, aby nenarušil atmosféru.
"A koho si vzal?" zamumlala.
"Augustine Malfoyovou," to jméno už slyšela jen vzdáleně a téměř ho nevnímala, stejně se jí vrylo do paměti.
***
I když se ráno vzbudila nepřirozeně brzo, nebyla první. Pootevřela víčka a protřela si oči a zjistila, že vedle ní je natažený James a dívá se na ni. Usmála se, políbila ho na nos a stočila se mu do náručí. Ještě se jí nechtělo vstávat.
"Jak dlouho už jsi vzhůru?" šeptala a přivírala oči, když nasávala jeho vůni.
"Jen chvilku," zalhal přesvědčivě a chytil ji za ruku, "nevstaneme?"
"Dej mi pár minut na procitnutí, takhle je to příjemnější," slastně se zavrtěla a James se jen pousmál, jako by včerejšek vůbec neexistoval. Nevěděl, jak to dělá, ale tyhle svoje zlé nálady a nejrůznější příhody dokázala bravurně potlačovat.
I přes to, že se v posteli váleli ještě další půlhodinku, vstali jako první v celém domě. Sedli si spolu ke snídani a rozdělili si Denního Věštce na dvě poloviny. Edith se začetla natolik, že ani nevnímala další příchozí.
"Jamesi?" ptala se, aniž by zvedla oči od novin.
"Hm," zamručel s přeplněnou pusou.
"Jak složité jsou zkoušky na bystrozora?"
"To by ses měla zeptat spíš tady táty," polkl. To konečně vzhlédla a zjistila, že v jídelně se na snídani sešla netradičně téměř celá rodina. Vykulila oči a omlouvala se: "Promiňte, vůbec jsem si nevšimla, že někdo přišel. Dobré ráno."
"Všimli jsme si," ozvala se Lily z druhé strany stolu. Ed se začervenala a raději stočila pohled na Harryho. Nemusela ani vznášet dotaz znovu, hlava rodiny jí totiž odpověděla rovnou sama: "Když umíš obstojně kouzlit a máš dostatečné vzdělání, tak je to hračka. Řekl bych, že nejtěžší budou psýchétesty."
"Díky," pokývala hlavou a znovu se začetla do Denního Věštce, nevydrželo jí to ale ani pár vteřin, protože se James začal zajímat, proč se ptá.
"No, ve Věštci je inzerát, že se hledají noví bystrozorové. Zajímalo by mě, jestli bych to nemohla zkusit," zazubila se.
"Tak to zkusit přímo musíš," zasvítila mu očíčka, "Vsadím deset galeonů, že tě vezmou." Jen zvedla koutek úst a s očima upřenýma ke stropu zakroutila hlavou. Harry za jejími zády se usmíval. Nikdo však netušil, proč ji to tak najednou napadlo. Hrdost jí sice nedovolovala s Peterem mluvit, ale zvědavost na druhé straně barikády se přemoct nedala. Rozhodla se, že musí navštívit Azkaban.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jenn Jenn | Web | 24. února 2008 v 16:13 | Reagovat

Moc hezkýýý :)

2 jjjjjjj jjjjjjj | 24. února 2008 v 18:06 | Reagovat

krásný !!!! to je divný naiad nemá první komentář :-))

3 jééééééééé jééééééééé | Web | 25. února 2008 v 15:14 | Reagovat

A nebude mít ani třetí.. ten totiž vyberu já.,..=)

moc pěkný.. akorát takový moc krátky.. =)

4 Básnířka S. Básnířka S. | 25. února 2008 v 18:47 | Reagovat

Jenn: Díky;o))

jjjjj: Taky díky... Jj, divím se, kde se nám to děvče fláká;o))

jééééééééé: a ani ten čtvrtý=o)) Jj, bylo to krátké, tak já se pokusím (o vtip?=o)) o to, aby další byla delší... Bohužel ale za nic neručím, jak říkám, ta povídka žije sama...;o))

5 Naiad Naiad | Web | 26. února 2008 v 1:14 | Reagovat

Sice jsem kapitolu přečetla už odpoledne, ale neměla jsem čas napsat komentář, takže ho píšu až teď (i když jsem ho chtěla napsat už o dost dřív, ale nějak jsem se zasekla v hospodě :-P Proč mám pocit, že tam chodím moc často? :-D)

A teď ke kapitole :-) Byla roztomilá :-) i když o trochu kratší... ale prostě jsem si Jamese zamilovala... jak je možné, že si Jamese zamiluju skoro vždy? :-D Už jako Harryho otce, tak i jeho syna :-) Prostě má krásný charakter, který se jen tak nevidí :-) Proč já nemůžu potkat někoho takového? :-D Možná proto, že nikdo takový asi ani neexistuje, i když by to bylo krásné, že? :-D Strašně moc se těším na další a jestli už tu je tak se na ni vrhnu, i když musím vstávat už v šest...

A jinak k tomu, že nemám první komentář... jsem ráda, že není první, protože to dokazuje, jak krásně píšeš a že si to zaslouží o hodně víc komentářů než ty moje žvásty :-) Ale spokojenější budu, až jich bude tak dvacet, čemu opravdu věřím, potom totiž budu mít skvělý pocit z toho, že jsem byla mezi prvními, kdo tvoji skvělou povídku četl a hlavně opravdu budu mezi prvními, kteří jako první psali komentáře :-)

Jejda, to jsem se nějak rozepsala :-D Sakra, co to se mnou to pivo dělá? :-D

6 Básnířka S. Básnířka S. | 28. února 2008 v 0:19 | Reagovat

Naiad: Ty jsi zlatíčko, viď?=o) To pivo pij častěji, krásně se to čte=o))

Další kapča je rozepsaná, teď toho je nějak moc...=o(

P.S. Byla jsi dokonce první! to se počítá;o)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama